První buňka

Základem života na této planetě je buňka. Když jsme byli teprve malá buňka, už tehdy jsme měli svůj obal, ve kterém jsme si uchovali vše potřebné pro naše přežití – od zpracování energie, rozmnožování až po pohyb.

Jak tak, evoluce plynula a buňka se vyvíjely více a více, „voda“ zůstávala stále uzavřena uvnitř největšího obalu jakéhokoli živočišného, ale i rostlinného druhu. Když jsme překonali strach a vydali jsme se na souš, „vodu“ jsme měli již hluboce integrovanou v našem těle, kde pomáhala s celkovým řízením a vývojem života na naší planetě.

Embryo

Jaap van der Wal: „Každé bytosti lze porozumět až od jejího vzniku“, takto shrnul význam embryologické vědy německý biolog Ernst Haeckel. Vědět, jak vznikl určitý orgán nebo struktura, prostě mluví více o tom, co to je. Z fenomenologického hlediska je funkční význam důležitější než jejich vysvětlení. Takže tady bude otázka o původu fascie: ,,Odkud pochází fascie? Jak se formuje matice fasciálního těla a co nám to říká?“

Jak jsem psal na fascii se dá dívat z různých vědních oborů. Jedním z nich je embryologie, která říká, že fascie začíná vznikat ve 3 týdny po početí. Tvoří se v takzvané zárodečné vrstvě, která je složená ze 3 vrstev a v běžné emryologii se považují za předchůdce obalů, z nichž se později vyformují všechny tkáně a orgány do fungujícího organismu. Tyto tři vrstvy se jmenují:

1. Ektoderm
2. Mezoderm
3. Endoderm

Robert Schleip: „Přes tyto nuance se však zárodečné vrstvy stále obecně považují za konstituční prvky těla, což podporuje myšlenku, že tělo je sestaveno z těchto tří složek. Stejně jako buňky a orgány, i zárodečné vrstvy se považují za stavební kameny. V rámci tohoto modelu začínáme jako oplodněné vajíčko, které prochází procesem množení a růstu buněk, který formuje části a orgány, a konečným výsledkem je tělo.“

Abych to shrnul fascie začala první buňkou na světě, a oplodněním vajíčka na počátku vzniku nového života.

V dalším článku se dočteš jak se na Fasciu dívá malá skupina odborníků, které považuji za průkopníky ve výzkumu o fasciích.

Literatúra:

1. Schleip, R., & Wilke, J. (2021b). Fascia in sport and movement.
2. Lesondak, D., & Akey, A. M. (2020b). Fascia, function, and medical applications. CRC Press.
3. Myers, T. W. (2013). Anatomy trains e-book: Myofascial meridians for manual and movement therapists. Elsevier Health Sciences.

instagram: @philipjerry
facebook: Philip Jerry Stráňavský
linkedin: Filip Stráňavský
twitter: JerryslavFilip