Reference
Co o nás říkají naši klienti
Zobraziť tento príspevok na Instagrame
Zobraziť tento príspevok na Instagrame
Zobraziť tento príspevok na Instagrame
Výsledky
Reálné výsledky od našich klientůPetr
Když mi Petr oznámil, že vyzkoušel už všechny možné terapie na to, aby se zbavil bolesti, kterou mu způsobovala herní ploténky, hned jsem věděl, že je na správném místě.
Sám byl zpočátku velmi skeptický, avšak už po pár trénincích cítil markantní změnu ve stavu, který ho provázel poslední roky.
Po více než roce, kdy byl na magnetické rezonanci, se ukázalo, že plotýnka mu už netlačí na míšní nerv a on se znovu s radostí a bez bolesti mohl začít věnovat svému koníčku golfu, na plno.
Dominika
Dominikina diagnóza EBS jí neumožňuje chodit na klasické tréninky, kde si může naložit všechny hmotnosti z celého gymu a zároveň setrvat ještě 60 min po tréninku na kardii. Zároveň ale měla sen, že by chtěla cvičit. Ale jak?
Stačilo pouze změnit přístup. A sen se mohl splnit. Začali jsme napravovat její držení těla, chůzi jakou přicházela a odcházela z fitka, na základě čehož se jí otevřely nové možnosti. Konečně se cítila fajn i při své práci za PC. Měla více celkové energie, nezadýchávala se cestou do kopce a hlavně cítila se vysvoboze od bolesti, které ji někdy pronásledovaly.
Tomáš
Tomáš se účastnil mnoha běžeckých tréninků. Nic ho zásadně nebolelo ani nepotřeboval zaběhnout 10km pod 25min. Prostě mu dalo logiku, že pokud funkcí našeho těla je běh, chce zkusit dělat silový trénink běhu.
A výsledek? Jeho celkový pocit a prožitek, který měl z běhu, se změnil na něco – těžko popsatelné. Pocit „jako na obláčku“.
Je to pocit, který v jeho těle vznikl po zlepšení vlastní biomechaniky běhu, kterou zlepšil na základě zlepšení držení těla a chůze. Na základě čeho jeho tělo fungovalo efektivněji a nepotřebovalo utrácet, tolik energie na běh, jako předtím.
Kristína
Na Kristinyně postuře byla silně podepsána gravitace. Ta ji už od malička tlačila do země víc, než ostatní. Proto v den, kdy jsem ji viděl poprvé, jsem si všiml silné hyperkyfózy a hyperlordózy.
Od toho dne už uběhlo několik měsíců a Kristýna dala sbohem svým největším dysbalancím. Sama si je však vědoma, že pokud se jí v těle hyperkyfóza tvoří 25 let za 25 měsíců, se jí úplně nezbaví. Čeho se ale mohla zbavit bylo neestetické držení těla, které měla první den.
Zsolti
Zsolti neměl žádný problém do momentu kdy jsme se poprvé viděli. Zjistil, že i když ho nic nebolí, a není nemocní tak postura, kterou má není pro jeho zdraví z dlouhodobého hlediska udržitelná.
Jako s každým klientem po úvodní diagnostice, na které jsme analyzovali stoj a chůzi jsme se zaměřili na změnu napětí jeho myofasce prostřednictvím myofasciálního uvolňování.
Už po úvodním tréninku viděl do-oči bijící změnu jeho postury, která ho motivovala pokračovat i nadále. Po pár trénincích nejen viděl změnu, ale ji také cítil.
Lenka
Lenka byla neobyčejná holka protože hned na prvním tréninku oznámila, že je le na delší dovolené doma, že pracuje v zahraničí takže má čas pouze na 10 tréninků. Slyšela něco o Functional Patterns a velmi ráda by to zkusila, protože v zahraninčí, kde žila, nebyl nikdo, kdo by se FP věnoval.
Po 10 trénincích cítila obrovskou změnu na svém těle, kterou byla schopna identifikovat i v zrcadle, aniž by studovala knihy o posture. Sama nevěřila tomu, co vidí. A domů do zahraničí se jí odcházelo těžko protože byla silně namotivována pokračovat v FP.
Ivanka
Ivanka své držení těla nevybudovala tím, že by pernamentně seděla nebo dělala v nějaké krko-lomné poloze. Své držaine těla zdědila po své mamince a ta zase po své.
To ji však neodradilo nevyzkoušet, jaké by to bylo, kdyby svého klasického trenéra, který s ní dělal klasicky trénink, nevyměnila za někoho, kdo se specializuje na opravu funkce těla z hlediska biomechaniky.
Už jen tím, že jsme zlepšili držení těla, chůzi, běh a hod se mohla vysvobodit ze svého začarovaného kruhu nepohodlí, ve vlastním těle.
Když se její subjektivní pocit pro tělo zlepšil. Začala aktivněji sportovat – běhávat, běžkovat… protože ji už tělo, po takových aktivitách, více nebolévalo.
Lea
Když Lea přišla poprvé se svojí mámou na úvodní trénink viděl jsem dvě ženy, které hledají pomoc. Máma měla strah o dceru, které chtěla pomoci za jakoukoli cenu a Lea měla 39° skoliózu, která na mě působila jako by její páteř rezignovala a chtěla někam odejít.
Lea si byla vědoma, že s jejím tělem něco není v pořádku. Z mého pohledu však skolióza samotná nebyl té největší problém. Ten spočíval v tom, že Lea své tělo skoro vůbec necítila. Jak si může člověk napravit skoliózu, pokud vlastně vůbec ve svém těle necítí, že by stal kryvě.
Po dlouhých měsících korektivních a proprioceptivních cvičení (propriocepce = pocit pro tělo) se její skolióza zmenšila o 14 ° což byl fantastický výkon, který byl pro ni dostatečný na to aby se mohla zradit mezi své vrstevníky a mohla začít dělat box, který ji vždy lákal ale nemohla se mu věnovat, protože měla velkou skoliózu.
Maťka
Maťka je středoškolačka. Její problémy s pohybem, skoliózou a hypermobilitou začaly už během základní školy. Projevovalo se to bolestí kloubů a různými zraněními během toho, jak si chtěla lehce zasportovat na tělesné výchově.
Odjakživa cvičila, hlavně s cílem vybudovat silné svaly. Určitě jí to pomohlo, ovšem jako prevence, proti zranění ani moc ne. Jednou na lyžařském spadla a zranila si koleno, kde se jí potrhaly vazy.
S Maťkou jsem hlavně řešila 5 měsíců strukturální integraci. Předělávali jsme špatné pohybové vzory a zlepšovali vztah mezi jednotlivými klouby, vůči sobě
Cvičili jsme základní pohybové vzory, jako dýchání ve stoje, hrudní rotace a cvičení v unilaterálním postoji, které napodobují chůzi. Zlepšila se hlavně v bederní části páteře a lepším vyvážení postoje.