Mnoho lidí se snaží „narovnat záda“ nebo „zatáhnout lopatky“, protože mají pocit, že jejich držení těla vypadá špatně. Lopatky odstávají, ramena se hrbí a záda se zdají slabá.

Jenže – odstávající lopatky nejsou problém lopatek. Jsou důsledkem narušené koordinace celého těla – od panve, přes trup, až po ramenní pletenec.

V ProSapiens Biomechanic se na tělo díváme z evoluční perspektivy. Nezajímá nás jen estetika, ale hlavně to, jak tělo funguje v pohybu. Proto neřešíme pouze lopatky, ale celý systém, který jejich polohu řídí.

Co se ve skutečnosti děje

Lopatky nejsou pevně připevněné ke kostře – „plavou“ po hrudním koši. Jejich postavení proto závisí na tom, jak se pohybuje hrudník, pánev a celý trup.

Když se ztratí schopnost koordinovaného pohybu, tělo si vytvoří kompenzační postavení, které mu umožní alespoň nějak fungovat.

Výsledek?

• lopatky se oddálí od hrudníku,
• ramena se stáhnou dopředu,
• hrudník ztrácí přirozenou rotaci a dech se zplošťuje.

Podle aktuálních výzkumů není „winged scapula“ (odstávající lopatka) samostatnou diagnózou, ale symptomem poruchy scapulohumerální rytmik – tedy vzájemného pohybu lopatky a paže během aktivity (Sciascia et al., 2022).

Jinými slovy – problém se neodehrává pouze na lopatce, ale v celém řetězci od trupu až po paži.

Proč běžné rady nefungují

Možná jsi už slyšel:

„Zpevni střed těla.“
„Stáhni lopatky k sobě.“
„Posilni mezilopatkové svaly.“

Problém je, že tyto rady řeší následek, ne příčinu.

Jak ukazuje Panagiotopoulos et al. (2019), izolované posilování zadních svalů obvykle nevede ke zlepšení scapulární stability, pokud chybí globální kontrola trupu a hrudníku.

Tělo totiž funguje jako systém tlaků a sil, nikoli jako soubor izolovaných segmentů.

Evoluční pohled: lopatky jako součást „velké čtyřky“

Z evolučního hlediska jsme byli stvořeni pro stát, chodit, běhat a házet – tzv. Big Four, na nichž stojí metodika Functional Patterns.

Při házení a chůzi lopatky zajišťují kontralaterální rotaci trupu – pohyb, který propojuje horní a dolní polovinu těla.

Když tento rytmus ztratíme, přestává fungovat i stabilizace lopatek.

Tento princip potvrzují i biomechanické analýzy posturálních řetězců: změna polohy panve nebo rebrového koše ovlivňuje napětí v ramenním pletenci a tím i pozici lopatek (Harrison, 2021; Ludwig et al., 2024).

Jinými slovy – pokud neřešíme souvislost mezi pánevní a hrudní mechanikou, lopatky se samy „nepřilepí“ zpět.

Jak k tomu přistupujeme v ProSapiens Biomechanic

V našem přístupu nejde o izolované cvičení, ale o rekonstrukci biomechanického systému.

Začínáme u základů – u postoje, chůze a dýchání. Pomocí metodiky Functional Patterns sledujeme:

• jak se lopatky pohybují během rotace trupu,
• zda se při chůzi zapojuje hrudník a pánev symetricky,
• jaký tlak vytváříš v trupu při nádechu a výdechu.

Cílem je obnovit kontralaterální propojení – tedy přirozený rytmus, kdy se pravá a levá strana těla pohybují v harmonii.

Jakmile se zlepší koordinace a tlakové rozložení, lopatky se začnou samy „vracet“ ke své přirozené pozici.

Výsledky z praxe

Klienti často přicházejí s bolestí ramen nebo pocitem, že se „nedokážou narovnat“.

Po několika týdnech práce vidíme:

• lepší rotaci hrudníku,
• zlepšení dechové mechaniky,
• stabilnější postavení ramen,
• vizuálně „rovnější“ záda bez nadměrného úsilí.

Tělo se nevrací do správné pozice silou, ale funkcí – přesně jak potvrzují výzkumy o neuromuskulární integraci při scapulární dyskinezi (Sciascia et al., 2022).

Závěr

Odstávající lopatky nejsou estetický problém, ale signál, že tělo ztratilo svoji vnitřní rovnováhu.

Místo boje s lopatkami je potřeba naučit tělo znovu fungovat jako celek – přesně to je cílem tréninku Functional Patterns.

💡 Chceš zjistit, proč ti lopatky odstávají?

V ProSapiens Biomechanic ti pomůžeme odhalit skutečnou příčinu problému a ukážeme ti, jak ji krok za krokem odstranit.

📩 Objednej se na úvodní diagnostiku v našem studiu v Brně a začni se hýbat tak, jak tělo bylo navrženo – funkčně.

🔬 Použité zdroje

• Harrison, D. E. (2021). Clinical Biomechanics of Posture: Evidence for Pelvic Tilt, Rib Cage and Shoulder-Girdle Involvement. CBP Nonprofit.
• Ludwig, A., Krause, R., & Schmidt, M. (2024). Muscular Strategies for Correcting the Pelvic Position to Improve Postural Alignment. Clinical Biomechanics, 116, 105866. https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC10885056/
• Panagiotopoulos, A., et al. (2019). Scapular Dyskinesia: The Forgotten Culprit of Shoulder Pain. SICOT-J, 5, 6. https://www.sicot-j.org/articles/sicotj/full_html/2019/01/sicotj180138/
  Sciascia, A. D., et al. (2022). Current Views of Scapular Dyskinesis and its Possible Clinical Relevance. Journal of Bodywork and Movement Therapies, 26(2), 123–133. https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC8805107/

instagram: @philipjerry
facebook: Philip Jerry Stráňavský
linkedin: Filip Stráňavský