15 Lis

FUNKCE FASCIE 2. ČÁST

  • By: ProSapiens
  • Blog

5. Proudění krve v cévách a krevní tlak (hemodynamický proces)

Začnu, tím, že si ve zkratce zopakujeme, jaké funkce má lymfatický a žilní systém ve tvém těle. Lymfatický systém hraje důležitou roli při transportu živin a obranných mechanismů těla. Žilní systém nám zajišťuje transport krve z periferie do srdce a naopak.

Fascia těmto dvěma systémům pomáhá poskytovat čerpací sílu pro návrat krve a lymfy. Fascia neustále pulzuje frekvencí 8-12 cyklů za minutu. Tato frekvence působí jako pumpa, která posouvá tekutinu v cévách.

Uspořádání a směr fascie

Fascie nejsou souvislá paralérní pásma, ale se skládají z různých vrstev uspořádaných v šikmém, příčném nebo cirkulárním směru. Tím pádem je celkové uspořádání ve spirále. Proto se při kontrakci chovají přesně tak, jako kdybyste ždímali ručník – vytlačují tekutinu směrem k srdci.

I samotné DNA je ve spirále, proto je důležité aby i pohyb měl prvky spirál

Každopádně, jsou-li fascie motorem oběhového návratu, mohou být také narušujícím prvkem. Pokud jsou v abnormálním napětí, je pochopitelné, že cévní systém bude podléhat trvalému tlaku, který může způsobit zástavu krevního oběhu.

6. Obranná funkce

Naše tělo neustále bojuje s různými patogeny. V tomto nám pomáhají buňky imunitního systému, kde každá má svůj úkol.
Pojivová tkáň, která se skládá z různých buněk, vláken a vody má určitou složku, která se nazývá základní substance. Když je ve tvém těle patogen, infekce začíná právě v ní. Brání buňku před poškozením.

Základní substance je spojena s endokrinními žlázami přes kapiláry a s centrálním nervovým systémem. Oba systémy jsou lokalizovány v mozkovém kmeni. Tím pádem dochází ke komunikaci s buňkami, v základní substanci. Vzniká tak velmi komplexní síť, jejímž cílem je udržovat homeostázu vnitřního prostředí.

7. Komunikace a výměna

Ještě stále zůstaneme v základní substanci. Lymfatický, cévní a nervový systém končí v základní substanci. Poskytuje živiny a informace z periferie.

Na obrázku je mycelium, které má mnoho podobných funkcí jako fascie ve tvém těle.

Je v neustálém kontaktu s buňkou, která poskytuje produkty, které potřebuje pro svou funkci přesně, jak pro transport produktů buněčného metabolismu a zpráv v opačném směru.

Fascia tedy pomáhá a podporuje různé funkce buňky, reguluje a vyživuje orgány. Způsobem difúzi, osmózi.

8. Biochemické procesy

Osteopatie je vědní obor, který studuje fascii. Proto se uskutečňovalo mnoho výzkumů, které se zaměřovaly na působení ruky osteopata na lidskou pojivovou tkáň.

Vlákna ve fascii se dokáží pod vlivem tlaku různě tvarovat a retrahovat. Když se tlak uvolní, dá se do původního stavu. Pro fascii je tento druh stimulace velmi prospěšný. Tlakem se vytvoří mechanická, chemická, elektrická a elektormagnetická energie. Mechanická je v tomto případě klíčová hlavně pro bílkoviny, které jsou rovněž součástí pojivové tkáně. Díky energiem, které vznikají v těle, dochází k efektivnímu natažení biopolymerů.

Takový druh masáže ti umí pomoci při dlouhodobém stresu

Když to přenesu do praxe, tlakem dokážeš pomoci ke změně strukturi na buněčné úrovni. Samozřejmě stimulace tlakem, je jen jedna část této komplexní skládačky.

Závěr

Toto, co jsem napsala, je jen malinká část. Avšak pro pochopení toho, čemu se věnujeme, velmi podstatná.

Spousta vědců se shoduje, že fascie spojuje nejen věci v našem těle, ale propojuje i různé vědní obory mezi sebou. To znamená, že to, v jakém stavu máš svou fascii se odráží na tom, jak se budeš pohybovat, jak se budeš cítit, jak budou zdravé tvé orgány a zda ti bude dostatečně proudit krev.

Literatura

  1. Paoletti, S., & Sommerfeld, P. (2009b). Fascie: Anatomie, dysfunkce, léčení.
  2. Jurecka, A., Faculty of Health Scienceshttps://biomedres.us/fulltexts/BJSTR.MS.ID.004874.php Jagiellonian University Medical College, Papież, M., Hospital, D. H. C. E. S., Gądek, A., & Faculty of Health Sciences Jagiellonian University Medical College. (2020b). Characteristics of fascia in reference to treatment possibilities of chosen hand diseases. Biomedical Journal of Scientific & Technical Research, 29(5), 22927–22931. https://doi.org/doi: 10.26717/BJSTR.2020.29.004874.
  3. Acheff, K. (2018b, July 26). Collagen + mechanical properties of fascia — Tami Apland, LMT. Tami Apland, LMT. https://www.tamiapland.com/blog/2018/7/26/collagen-mechanical-properties-of-fascia.
  4. Myers, T. W. (2013). Anatomy trains e-book: Myofascial meridians for manual and movement therapists. Elsevier Health Sciences.
Posted in: Blog