Dáška je 39 letá maminka dvou dětí. Je architektka. Práce ji velmi naplňuje, až na tolik, že dokáže pracovat 15 hodin denně. Její priority jsou hlavně rodina, práce a domácnost. Sem tam si zajde ke kadeřníkovi nebo ke kosmetičce.

Všem v rodině si stěžuje, jak toho má mnoho a nic nestíhá. Po určité době začne pociťovat velké bolesti spodních zad a celkovou tělesnou únavu. Bolest je na tolik silná, že už nedokáže ani pořádně spát. Chodí od jednoho lékaře k druhému, avšak bolest se jí stále vrací, přejdou 4 roky a její stav je stejný, jako na začátku. V ničem už nenachází radost, je zatrpklá. Stížnosti nikam nevedou a má pocit, že jí už stejně nikdo nedokáže pomoci, že se jí děje jen to nejhorší.

V tomto případě si Dáška může z části za to sama. Jde o klasický vzorec: „Já jsem oběť a všichni mě litujte“. Bohužel, pokud nedáváš na první místo sebe a jdeš jen na výkon, ignorujíc své zdraví, je zde vysoké riziko, že to pro tebe nemusí dopadnout dobře. V takové chvíli je třeba zpomalit, nebo zastavit. Udělat velký nádech a výdech a začít věřit v sebe a převzít za sebe zodpovědnost.

Víra, láska, vděčnost…

Sama jsem si prošla tímto procesem. Není to jednoduché a nedá se to vyřešit hned. Nejdůležitější je, že si to uvědomíš, a chceš s tím něco začít dělat. Dokonce můžeš nabýt pocitu, že když sis to uvědomil, připustil, tak to máš pod kontrolou. Nicméně život ti opět připraví podobnou situaci a znovu do toho vpadneš. Nevadí to. Odstranění takového programu, není jednoduché.

Věř v to, že to dokážeš změnit a že máš moc nad svým životem. Ty jsi tvůrce svého života. Začni na první místo dávat sebe. Poslouchej své signály těla a všímej si, jak se chováš v určitých situacích a jak reaguje tvé tělo na podněty, kterým ho vystavuješ.

Věc, která například pomáhá mně je psaní deníku. Pro mě je to jako terapie, kde si zapisuji, jakou potravu jsem přijala. Všechny myšlenky, pocity, nálady.

Dále si u svých milovaných urči hranice a vysvětli jim, že potřebuješ mít na sebe více prostoru. Začni být vděčný za to všechno, co máš. Alespoň jednou začas medituj a nemusí to být ve smyslu, že si sednu do tureckého sedu a tiše sedím. Může to být například chůze v přírodě, kde se snažíš myslet jen na to, jak kráčíš, případně se soustředíš na zpěv ptáčků a na krásu přírody.

Více pracuj s dechovými cvičebními technikami. Pokud máš nějaký problém se zdravím, nebo řešíš bolest pohybového aparátu, zkus uvěřit tomu, že to zvládneš. Najdi si dobrého pohybového terapeuta, který věří tomu co dělá, umí ti to logicky odůvodnit a chce ti pomoci. V tomto případě to platí u jakéhokoli jiného odvětví, jako například lékař, psycholog. Vždy se ptej autority různé otázky. Odpovědi vyhodnocuj na základě toho, zda s tebou rezonují, případně si to nastuduj!

Pokud jsi opravdu vyzkoušel všechno a stále máš pocit, že ses přece jen nedostal na kořen problému, že možná je odpověď někde hlouběji, možná to bude pro tebe kontroverzní, ale já jsem zastánce používání psychadelík s terapeutem. Případně jiných druhů terapie, kde se můžeš dostat do zákoutí své mysli. Systém (okolí), ve kterém žiješ, je nastaven tak, že primárně rozvíjí a ve velkém podporuje ego. Proto bys měl raději substancemi rozšiřujícími vědomí, to ego trochu umlčet a být jen v tom daném přítomném okamžiku. Podívat se na věci a situace z jiného úhlu pohledu. Já jsem byla velký odpůrce psychadelík. Raději jsem holdovala alkoholu a cigaretám. Řeknu ti, že díky psychadelikám jsem se stala lepší člověkem a začala jsem na sobě více pracovat. Kdo to nikdy nezažil, nedokáže to pochopit.

Všechno je jen energie a je na tobě, jakou energií se obklopuješ a jak s ní zacházíš. Ve zdrojích najdeš různé odkazy na to, jak může pozitivně ovlivňovat tvůj organismus psylocibin a také meditace.

Z tématu, jako ven ze začarovaného kruhu digitální doby, je to už všechno. Pokud tě zajímají všeobecné informace, jak si můžeš zlepšit svůj život z hlediska prostředí, stravy a jiné čítaj článok.

Pokud tě zajímá, jak by měl člověk cvičit, v digitální době čítaj článok.

Zdroje

1. Vargas, A. S., Luís, Â., Barroso, M., Gallardo, E., & Pereira, L. (2020c). Psilocybin as a new approach to treat depression and anxiety in the context of life-threatening diseases-a systematic review and meta-analysis of clinical trials. Biomedicines, 8(9), 331. https://doi.org/10.3390/biomedicines8090331
2. Johnson, M. W., & Griffiths, R. R. (2017). Potential therapeutic effects of psilocybin. Neurotherapeutics : The Journal of the American Society for Experimental NeuroTherapeutics, 14(3), 734–740. https://doi.org/10.1007/s13311-017-0542-y
3. Heuschkel, K., & Kuypers, K. P. C. (2020). Depression, mindfulness, and psilocybin: Possible complementary effects of mindfulness meditation and psilocybin in the treatment of depression. A review. Frontiers in Psychiatry, 11, 224. https://doi.org/10.3389/fpsyt.2020.00224
4. Hilton, L., Hempel, S., Ewing, B. A., Apaydin, E., Xenakis, L., Newberry, S., Colaiaco, B., Maher, A. R., Shanman, R. M., Sorbero, M. E., & Maglione, M. A. (2017). Mindfulness meditation for chronic pain: Systematic review and meta-analysis. Annals of Behavioral Medicine : A Publication of the Society of Behavioral Medicine, 51(2), 199–213. https://doi.org/10.1007/s12160-016-9844-2
5. van Lutterveld, R., van Dellen, E., Pal, P., Yang, H., Stam, C. J., & Brewer, J. (2017). Meditation is associated with increased brain network integration. NeuroImage, 158, 18–25. https://doi.org/10.1016/j.neuroimage.2017.06.071

• instagram: @terezka_zatkova
• facebook: Terezia Zaťková
• linkedin: Terezka Zaťková